top left image
top right image
bottom left image
bottom right image

Furt žeru

Prý už patřím do Brabčákovic rodiny, mám pořád hlad. Docela mi chutná, jen se mi u jídla pořád chce spát.

Na rozdíl od táty a mámy, baštím co se do mě vejde (nebo spíš co domě nacpou všemi způsoby) a pořád to na váze není znát. Mě to nevadí, ale prý to není moc dobře. Budu se do toho muset pořádně opřít, chtěla bych dorůst do těch dalších větších oblečků. Ty co nosím, už mám okoukané :-).